„Když někdo zachrání jediný život, je to, jako by zachránil celý svět.“ Talmud

„Když někdo zachrání jediný život, je to, jako by zachránil celý svět.“ Talmud

...a co tak začít tím svým?

Ano, možná si řeknete, to znám, to jsem už slyšel. Ale zamysleli jste se někdy nad hloubkou poselství této myšlenky? Není to jen o vytáhnutí tonoucího z vody…

Existuje množství perspektiv, ze kterých se na tuto myšlenku dá nahlížet, a ta naše je jen jedna z mnoha, ale vychází z perspektivy lásky. Může vám pomoci pochopit určité souvislosti spojené s jednáním v rozporu s Láskou a jeho možné důsledky.

Stejně tak existuje nespočetné množství potenciálních realit u každého člověka, které jsou vytvářeny situacemi, jejich vnímáním a interpretací toho, co je a co se děje, každou myšlenkou, pocitem, emocí, rozhodnutím, skutky i vztahovými interakcemi. Nedají se vymyslet, protože jak se říká: „to nevymyslíš, to vymyslí jen život“, a už vůbec ne obsáhnout na pár řádcích. To, o čem tu teď budeme mluvit, jsou však základní principy laskavosti a lidskosti, šťastného a naplněného života.

Smyslem tohoto příspěvku není vyvolat ve vás strach z budoucnosti, ale poskytnout vám z perspektivy lásky potřebné informace a motivovat vás ke konání v lásce. Zároveň pokud jste v minulosti jednali v rozporu s láskou, abyste měli možnost takové jednání prostřednictvím pochopení důsledků svého konání napravit a uzdravit nejen svůj život a život svých blízkých, ale i všech lidí, kteří už ztratili víru a naději v dobro a lidskost člověka. Být pozorný, laskavý a lidský k druhým je to, co zároveň děláme i pro sebe. Je to ta nejkvalitnější energetická výživa pro duši, kterou všichni jsme.

Je doba transformace. Od hierarchie, nadřazenosti a oddělenosti k jednotě, spolupráci a podpoře. Ideální čas zastavit se a udělat hloubkovou sebereflexi svého života. Zeptejte se sami sebe, kolik životů jsem už svými rozhodnutími a skutky zachránil? V kolika situacích jsem nereagoval ve strachu a egoisticky? V kolika situacích jsem upřednostnil blaho druhého před sebou a svým prospěchem? Neublížil jsem svým jednáním někomu jinému? Neublížil jsem tím i jeho rodině, dětem, blízkým? Nepoznamenalo to celý jejich život? Z pohledu vyšší úrovně vědomí si můžeme říct, že to byla jejich cesta a lekce potřebná pro jejich další vývoj a růst duše, kvůli kterému sem přišli, a dokonce si můžeme říct, že všechno, co jsme udělali, byla předem s nimi dohodnutá role, kterou musíme pro ně sehrát, i kdyby z pohledu jejich současné existence byl výsledek takového jednání spojený s bolestí a utrpením. Toto je však vyšší vnímání zdravé mysli, která vnímá všechno, co je a co se děje, z vyšší perspektivy pochopení širších souvislostí života, ke které se většina z nás musí teprve dopracovat svou vnitřní prací. Dobrou zprávou je, že tento potenciál uzdravit naši mysl máme jako energetické bytosti schopné měnit energetické frekvence všichni. Zůstaňme tedy zatím na úrovni současného kolektivního vědomí a mluvme o možnostech, které jsou dnes přijatelné pro většinu.

Podívejme se teď na další možný druh jednání v rozporu s láskou, i když většina z nás by toto z důvodu, že takové jednání, resp. nejednání, je běžnou součástí našich životů, za jednání v rozporu s láskou nepovažovala. V kolika situacích jste věnovali pozornost trápení jiného člověka a podali jste mu nezištně pomocnou ruku, aniž byste za to očekávali odměnu? Jen tak, z lásky k člověku a ne pro a za peníze.

Zastavme se na chvíli u peněz jako významné motivace našeho jednání a jako jedné z příčin ztráty lidskosti, protože v mnoha případech jsou příčinou našeho egoismu právě peníze. Přesněji řečeno program strachu z nedostatku a méněcennosti, který pramení z ega, jež odvozuje kromě jiného svou identitu a osobní hodnotu zejména od peněz. Ego, naše „falešné já“, se identifikuje s majetkem, společenským postavením, mocí, pocitem nadřazenosti a se vším možným, co souvisí s vlastnictvím peněz. Tento strach v podvědomí způsobuje, že se bojíme, že bez peněz nebudeme nic znamenat, a proto peníze povyšujeme nad lásku, lidskost, rodinu, přátelství… A jsme kvůli nim ochotni udělat cokoli, i přesto, že v některých případech dokonce „zaprodáme svou duši“. Peníze ve své podstatě nejsou dobré ani zlé, jsou součástí systému, ve kterém žijeme, potřebujeme je k životu a v určitém smyslu nám dávají pocit svobody. Problém nastává tehdy, když se stáváme jejich otroky. Když všechno, co děláme, děláme jen pro peníze a ze strachu o peníze. Jednou jsem poslouchal příspěvek „Najít životní cestu“ na YouTube kanálu „Tady a teď“, kde mě zaujala myšlenka: „spalující touha rozumu po penězích nás připravuje o odvahu jít svou vlastní cestou“. Tuto myšlenku si hlouběji rozebereme v samostatném příspěvku, ale teď nám postačí ji jen parafrázovat jako „spalující touhu rozumu po penězích, která nás připravuje o lidskost“. Samozřejmě za to nemůžeme, protože tyto programy se u nás vytvářely výchovou „dobře se uč, aby ses měl v životě dobře a něco znamenal“ nebo „starej se sám o sebe, protože ti nikdo nepomůže“ a takovýchto „mouder“, z nichž se stala životní přesvědčení pevně zakořeněná v našem podvědomí, bylo nespočetně mnoho. A i proto jsme dnes hluší i slepí k utrpení druhých. Naše přesvědčení však byla formována i pozdějšími zkušenostmi spojenými s pocitem důležitosti, když jsme okusili opojnou moc peněz. Lidé nás měli rádi, vyhledávali naši přítomnost, měli jsme moc rozhodovat o sobě i o nich a tohle všechno nám dávalo pocit důležitosti a nabyli jsme přesvědčení, že s penězi znamenáme víc než bez nich. Proto se pro nás staly tak důležité, dokonce důležitější než láska, protože pro ego se staly otázkou života a smrti, resp. že s penězi něco znamenám a bez nich jsem nikdo. Je to ale jen klam ega, protože naše podstata bude stále stejná. Pořád budeme úžasným člověkem – zázračnou lidskou bytostí, ať už s penězi, nebo bez nich. Tímto klamem ega si asi prošla většina lidí v raném vývoji osobnosti, protože takto funguje naše mysl a ego není nic jiného než obraz mysli o sobě samé. To, co nám pomůže osvobodit se od vnímání peněz jako nejvyššího smyslu a důvodu naší existence, je pochopení univerzálního zákona, který říká, že „nic hmotného si z tohoto světa neodneseme“. Jediné, co si odneseme, jsou skutky a jejich důsledky. Jak říká Sonmi ve filmu Atlas mraků: „každým zločinem a každou laskavostí se rodí naše budoucnost.“ Proto nedovolme, aby nás peníze, resp. spalující touha rozumu po penězích, ovládaly a staly se hnací silou a jedinou motivací našeho života, naší existence. Toto uvědomění je jedním z kroků na cestě k lásce k lidem, která svou energetickou vibrací výrazně převyšuje pseudolásku k penězům.

Pokud tedy jednáme ve svůj prospěch na úkor jiného, nebo svým jednáním někomu ubližujeme, nebo z různých egoistických důvodů nejednáme, a mohli bychom, takové jednání nazýváme jednáním v rozporu s láskou. A není podstatné, zda se jedná o jednání vědomé nebo nevědomé, takové jednání má vždy své „negativní“ důsledky. Otázkou pak už jen je, kdy a v jaké formě se v životě člověka, který jednal v rozporu s principy lásky, projeví.

Vesmír nám vždy nastaví zrcadlo a připomene nám naše jednání v mnoha podobách. Formulace „vesmír nám to vrátí“ však v tomto kontextu není pravdivá, protože vesmír nám nic nevrací, ani nás netrestá, jen nám skrze bolest dává příležitost poučit se z důsledků svého jednání a probudit se k životu v lásce.

Co si však většina neuvědomuje, je fakt, že důsledky jednání v rozporu s láskou se mohou projevit nejen u jednajícího, ale i u jeho blízkých, na kterých mu skutečně záleží a je s nimi citově a energeticky na úrovni duše propojen. Jsou to zejména rodiče, děti, partneři a sourozenci. Důvod je velmi prostý, jen si ho většina z nás neuvědomuje, protože v egoistickém jednání ve svůj prospěch si jednající neuvědomuje, že i druzí lidé mají své blízké, na kterých jim záleží a milují je stejně jako miluje své blízké on sám. A proto svým jednáním v rozporu s láskou v mnoha případech ubližujeme prostřednictvím toho, komu bylo ublíženo, i jeho blízkým. Může to být závažné duševní nebo fyzické onemocnění, tragická smrt či dobrovolný odchod z tohoto života, ztráta majetku či postavení, ztráta svobody, různé závislosti, zrada od blízkých lidí, nechtěné opuštění partnerem… Jakož i další různé karmické lekce, které se vzhledem ke zrychlení vnímání plynutí času odehrávají v mnoha případech už v tomtéž životě. Tyto lekce slouží k pochopení důsledků jednání v rozporu s láskou, aby takto jednající člověk mohl bolest, kterou způsobil svým jednáním někomu jinému, prožít sám na sobě. Abychom prostřednictvím vlastní zkušenosti sami na sobě pochopili následky svých činů. Karma je tedy učením se prostřednictvím prožití našich vlastních činů vůči druhým na sobě samých, abychom potom, když pocítíme potřebu udělat vůči druhému nějaký krok, byli schopni uvědomit si, zda tento čin porušuje univerzální zákon Lásky, nebo ne. A na základě tohoto poznání pak tento čin udělat, nebo se takového jednání vzdát. Prostřednictvím integrace karmických lekcí jsme se začali pomalu učit zvažovat svá rozhodnutí a jednání ve formě vědomé akce, a ne nevědomé automatické reakce. Jinak řečeno, začali jsme se učit jednat vědomě, předem si uvědomovat důsledky svého jednání pro sebe samé a také pro druhé. Dnes se díky rozvoji vědomé duše prostřednictvím integrace množství karmických lekcí během všech našich pozemských životů už mnoho lidí řídí a žije podle principu „co nechceš, aby druzí dělali tobě, nedělej ani ty jim“. Protože to, co děláme druhým, děláme zároveň i sobě, jen si to neuvědomujeme, protože mnozí ještě nechápeme širší příčinné souvislosti a důsledky našeho jednání. Skutečnost je taková, že pokud se takto chováme ať už přímo vůči konkrétnímu člověku, nebo nepřímo např. formou korupce zneužitím společných peněz ve svůj prospěch a tedy v neprospěch celku, tak se vlastně chováme i vůči sobě. Všichni jsme vysílačem a příjemcem energie a společně tvoříme jeden velký energetický celek, do kterého nejen všichni přispíváme, ale také z něj zpětně čerpáme. Je jen na nás, zda bude kolektivní energetické pole plné energie vibrující na frekvenci strachu, nebo na frekvenci lásky. Tomu bude odpovídat nejen naše realita, ale realita celého lidstva. Realita strachu, egoismu, stresu, nemocí a utrpení, nebo život v lásce, radosti, klidu, zdraví, spolupráci, podpoře a prosperitě pro všechny. A právě toto poznání je projevem zdravé mysli a je součástí našeho duchovního rozvoje, rozvoje naší vědomé duše.

Úplně jednoduše řečeno, prožijeme si určitou zkušenost na vlastní kůži, abychom poznali důsledky svého jednání ve vztahu k druhým. Potom se můžeme vědomě rozhodnout, že už tak jednat nebudeme, protože sami jsme zažili všechnu tu bolest a utrpení s takovým jednáním spojené. A naším posláním, důvodem naší existence, přece není ubližovat sobě a druhým, ale milovat a šířit lásku.

I když je to těžko pochopitelné a přijatelné, lásce se skutečně učíme i prostřednictvím bolesti blízkých. Ve většině případů právě s blízkými osobami máme nejsilnější spojení a záleží nám na jejich zdraví a štěstí. S blízkými jsme energeticky nejvíce propojeni, a proto naše skutky a jejich důsledky mají vliv i na ně. Pokud je máme skutečně rádi a chceme, aby prožili krásný život, projevem naší lásky vůči nim bude, když ve vztahu k sobě, druhým a k životu začneme jednat v lásce.

Ať už tomu věříte, nebo ne, takto funguje vesmír a všechno se děje i bez toho, abyste si toho byli vědomí. Když se situace, které byste označili jako „negativní“, začnou dít, nespojujete je se situacemi, v nichž jste jednali v rozporu s láskou, protože to, co vám teď říkáme, jste nevěděli a ve svém naprogramování jste vědět ani nemohli. Teď to už ale víte, takže se můžete vědomě rozhodnout, jaké bude vaše další jednání. Dosud byla volba jen iluzí, ale teď se stává reálnou. Pokud chcete zachránit svůj život, životy svých blízkých a dalších lidí, začněte odteď vědomě jednat v lásce tak, abyste byli prospěšní pro celek, jehož jste součástí, abyste svým jednáním nikomu neubližovali a abyste nikdy nic z toho, co odteď uděláte, nemuseli litovat.

Nezbytnou podmínkou pro nápravu skutků v rozporu s láskou a jejich důsledků je změna úrovně vědomí spojená s naší vnitřní prací. Další podmínkou je správně použít všechny v rámci vnitřní práce nově objevené nástroje, jimiž je naše mysl obdarována.

Pokud se nám tedy v životě začnou dít výše zmíněné „negativní“ situace, hledejme jejich důvod, příčinu u sebe, v sobě, ve své minulosti. Ve skutcích, které jsme vykonali nebo nevykonali. Pokud budeme k sobě upřímní, nejenže najdeme příčinu, ale můžeme ji svým vědomým jednáním v lásce napravit, odčinit. Nikdy není pozdě. Když procitneme a uvědomíme si své jednání v minulosti a jeho možné důsledky, neobviňujme se a ani si nic nevyčítejme. Netrestejme se za to, co jsme udělali v minulosti, protože faktem je, že jsme jinak neuměli. V naší realitě platí nejvyšší zákon, že „každý jedná nejlépe, jak umí, v daném okamžiku a na dané úrovni vědomí.“ Neuměli jsme jinak, protože naše mysl byla plná strachů a nesprávných programů a přesvědčení. Teď už ale víme. Víme i to, že minulost už nezměníme, nemůžeme ji vrátit zpět, ale napravit její důsledky za použití vědomé části mysli a energetických nástrojů můžeme. Vyšší úroveň vědomí a přítomnost nám umožňují sanovat minulost, aby už nebyla těžkým břemenem pro všechny zúčastněné a neovlivňovala tak negativně nejen naši přítomnost, ale i budoucnost. Takovým nástrojem zdravé mysli je ODPUŠTĚNÍ. Požádat druhé o odpuštění a odpustit sobě i druhým. To s námi dělá láska. Láska je milostivá, soucitná a odpuštění je akt lásky. Mysl má úžasný dar – schopnost cestovat v čase, do minulosti ve vzpomínkách a do budoucnosti v představách. Využijme tuto schopnost mysli ve svůj prospěch a vraťme se v přítomnosti do minulosti. Odpuštěním můžeme v přítomnosti napravit minulost, aby už dál neměla negativní vliv na naši budoucnost. Protože naše budoucnost je jen věčně přítomný okamžik, který je výsledkem úrovně vědomí v přítomnosti. Pokud si už uvědomujeme své jednání v minulosti a teď v přítomnosti pracujeme na jeho nápravě, znamená to, že jsme změnili budoucnost pozitivním způsobem. Už naši budoucnost nebude determinovat negativní bolestivá minulost, ale přítomnost, ve které jsme se v lásce vyrovnali s minulostí. To má velký vliv na uzdravení mysli i na zdraví těla. Už v mysli neneseme minulost jako těžké břemeno, ale jako nezbytné zkušenosti a integrační lekce potřebné pro náš posun směrem k životu v lásce.

Dokonce i s lidmi, se kterými se nemůžeme fyzicky spojit, nebo kteří už opustili tento svět a my s nimi máme tzv. „neuzavřené účty“, se umíme setkat a požádat je o odpuštění nebo jim odpustit v čistě energetické realitě. Zde vstupuje do naší reality další nádherná vlastnost mysli, kterou známe jako představivost nebo vizualizaci. Stačí být jen sám se sebou, ponořit se do ticha, nacítit pocit, který nás tíží (zklamání, zrada, opuštění, odmítnutí…), interpretaci tohoto pocitu převést do obrazu a představit si člověka, kterému jsme ublížili, nebo on nám, jako energetické tělo a napojit se na něj. Je to velmi silný způsob energetické komunikace, což můžete pocítit přívalem silných emocí. Následně použijeme vnitřní hlas vědomí a požádáme ho o odpuštění. Vysvětlíme mu, jaká byla naše motivace a že jsme v daném čase za daných okolností neuměli jednat jinak. Jednali jsme nejlépe, jak jsme uměli, ve svém naprogramování, které bylo výsledkem naší životní cesty k danému okamžiku jednání. Pokud potřebujeme někomu odpustit my, například rodiči, vysvětlíme mu, co nás trápilo, a odpustíme mu s pochopením, že jsme ho nevnímali jako člověka s příběhem, který jako každý z nás musel prožít různá traumata, bolesti, zklamání, smutek, radosti…, že jsme o něm a jeho životě vlastně nic nevěděli.

Měli bychom pochopit, že každá myšlenka, pocit, emoce, rozhodnutí a jednání v daném okamžiku je výsledkem celého našeho dosavadního života. A nezapomínejme, že všichni jsme byli nevinnými dětmi, které milovaly a byly milovány. A proto nesuďme sebe ani druhé, ale hledejme v každém člověku jeho podstatu, dítě, kterým všichni stále jsme. To je perspektiva lásky. Pro schopnost odpouštět je tedy nejdůležitější pochopení nejvyššího zákona, že v daném okamžiku všichni jednáme nejlépe, jak umíme, což znamená, že za daných okolností a úrovně vědomí jsme nikdo z nás neuměli a tedy ani nemohli jednat jinak. To nás vede k soucitu a pochopení jednání každého člověka. Našeho i druhých.

Dosud jsme mluvili o důsledcích a nápravě jednání v rozporu s láskou a nakonec si řekněme, jaké důsledky má na náš život jednání v lásce. Už jen naše motivace jednat v lásce či samotné vědomé jednání v lásce potvrzují naše zdravé naprogramování mysli, což má blahodárný vliv nejen na samotné zdraví těla, ale na celý náš život. Už se nebojíme žít. Projevujeme se, realizujeme se a tvoříme svůj život bez strachu a stresu. Žijeme šťastný a spokojený život. Jsme zdraví, naši blízcí jsou zdraví, máme zdravé vztahy, pokoj v duši a radost z bytí. Tomu budou odpovídat i naše vnější okolnosti, ale největší odměnou pro nás bude, že se každý den můžeme podívat na sebe do zrcadla a s tím, co tam uvidíme, budeme spokojeni.

Zorba Buddha
člověk nové doby užívající světské radosti duchovním způsobem – v lásce, bez strachu.