Podpora účinků tygřího ořechu

Odstranění stresu z těla

V této části použijeme tygří ořech k tomu, abychom vám svými plnohodnotnými informacemi byli skutečně užiteční. Teorii stresu propojíme s příběhem skutečného člověka, na kterém vám v širších souvislostech ukážeme, jak strach a stres ovlivňují zdraví člověka a jeho stravování.

„Střeva považujeme za místo, odkud pochází výkaly. Ale stala se srdcem biomedicínské revoluce. Nemoci jako úzkost, deprese, rakovina, autismus a Parkinsonova choroba — všechny souvisí s trávením. Je to nová věda, špička ledovce. Zbylých 97 % teprve musíme objevit.“
Hack Your Health: The Secrets of Your Gut

Nemusíme. To už dávno objeveno bylo. Všechny nemoci jsou psychosomatické a souvisí s myslí, jejím naprogramováním, vnímáním a interpretací všeho, co se děje uvnitř i navenek. A právě těch 97 % souvisí se stresem, který je důsledkem strachů, jež naše mysl projektuje v situacích, ve kterých nejde o život. Kód stresu máme všichni v DNA a jeho účelem je zachránit nám život. Má se aktivovat a uvést tělo do stresového režimu pouze v život ohrožujících situacích jako reakce na konkrétní podnět. Problémem našich životů i zdraví je však fakt, že takových situací je minimum — ale my žijeme ve strachu a stresu neustále, aniž bychom si to uvědomovali. Důvod je, že naše mysl promítá strachy i do situací, kde o život nejde. Strach obsažený v myšlenkách je vždy spojený s představou negativní budoucnosti. Tělo reaguje na mysl a myšlenky strachu spouštějí stresovou reakci těla. Ve stresovém režimu se vše, co není nezbytné pro přežití, vypíná.

Pokud se tento stav stane chronickým a trvá příliš dlouho, v buňkách, které nepřijímají výživu ani kyslík a nevylučují odpadní látky, vzniká toxické prostředí, v důsledku čehož tělesné procesy přestávají správně fungovat. Pokud chceme, aby tělo fungovalo bez příznaků a chceme být dlouhodobě zdraví, musíme odstranit z mysli strach a přeprogramovat ji na zdravé, životu prospěšné přesvědčení. Když uzdravíme mysl, odstraníme z těla stres — a tělo se pak může samo uzdravit. Všechny ostatní faktory jako zdravá strava, pohyb, pitný režim či dostatek spánku, jsou přirozeným důsledkem zdravé mysli, která si je vědoma jejich důležitosti pro celkové zdraví.

„To, že mikrobiom by mohl být klíčem ke zdraví, je úžasná zpráva.
Geny sice změnit nemůžete,
ale všichni jsme schopni změnit svou mikroflóru jednoduchou změnou jídelníčku a životního stylu.“
Hack Your Health: The Secrets of Your Gut

Tygří ořech se svými benefity pro tělo stojí na vrcholu pyramidy superpotravin. Aby ale mohl být tělem plně využit, potřebujeme znát i další souvislosti, které by tomu mohly bránit. Podle vědců může být klíčem ke zdraví mikrobiom. My však tvrdíme, že skutečným klíčem je mysl. Na myšlenkách záleží — ovlivňují celou biologii těla. Jak říkají i vědci, je potřeba zkoumat celý ekosystém v souvislostech — a ten u člověka tvoří duše, mysl a tělo. Když si uvědomíme jejich vzájemné příčinné vztahy, staneme se vědomými tvůrci vlastního zdraví. Myšlenkami, rozhodnutími a jednáním budeme schopni vědomě ovlivňovat procesy v těle.

Zdravá strava, zdravý mikrobiom a zdravý trávicí systém jsou velmi důležité složky celkového zdraví těla. Ale to, co je zcela zásadní a co většina z nás neví, je fakt, že „není zdravého těla bez zdravé mysli“. Tělo reaguje na mysl a následuje ji. Každá myšlenka má vliv na biologii těla. Pokud se v daném okamžiku ničeho nebojíme, buňky jsou v otevřeném růstovém režimu, imunitní systém funguje v běžném režimu a samoléčebné, samočisticí funkce těla jsou aktivní. Stačí ale jediná myšlenka strachu — a celá biologie těla se změní. Strach spouští stresovou reakci organismu a tím narušuje zdraví i správné fungování tělesných procesů.

Všichni bychom měli znát jeden základní, absolutně platný fakt: jediný systém, který nás může dlouhodobě udržet zdravými nebo nás vyléčit, je náš imunitní systém. Jeho správné fungování se projevuje samoléčivými, samočisticími a regeneračními schopnostmi těla. Pokud není stresem vypnutý nebo omezený, nemůžeme onemocnět — a tělo funguje tak, jak bylo navrženo. Pokud ale onemocníme, znamená to, že žijeme ve fyziologickém stresu. Nemoc je jen odrazem našeho vnitřního stavu — a právě na něj bychom měli zaměřit svou pozornost. Vnitřní prací se sebou samým dokážeme odprogramovat strachy v našem podvědomí, které spouštějí stresovou reakci v jinak neohrožujících situacích.

Abychom mohli vědomě ovlivňovat procesy v těle, musíme si uvědomit, že „není stres jako stres“. Existují rozdíly v typu a intenzitě stresu, které s sebou nesou různé následky:

Instinktivní reaktivní stres, vyvolaný život ohrožující situací, je typ stresu, jehož kód máme všichni uložený v DNA. Jeho úkolem je zachránit nám život a stresová reakce nastává automaticky. Reaktivní mysl obchází mysl logickou. Jinými slovy – v životu ohrožující situaci nemyslíme, ale automaticky jednáme – reagujeme. Při skutečné hrozbě stres zcela vypíná imunitní systém. Buňky fungují v uzavřeném režimu. Nepřijímají výživu, glukózu ani kyslík a nevylučují odpadní látky, protože vše, co v danou chvíli není nezbytné pro záchranu života, se vypíná. Krev a energie se soustředí do velkých svalů. „Bojuj nebo uteč.“ Tento stav však trvá jen nezbytně dlouhou dobu skutečného ohrožení – několik vteřin až minut. Poté se tělo automaticky vrací do chemické rovnováhy. Závěr: tento druh stresu není zdravotním problémem – naopak, může nám skutečně zachránit život.

Mentální stres vzniká myšlenkou strachu. Mysl projektuje obavy z budoucnosti na základě dříve prožitých situací a jejich mentálních interpretací. Ačkoli v aktuálním okamžiku neexistuje žádná reálná hrozba, myšlenka strachu a z ní plynoucí pocit uvedou tělo do stresové reakce. Takových strachů, které spouštějí stresovou odezvu, zažíváme každý nespočet – aniž bychom si to uvědomovali. Nevíme, že žijeme ve strachu. Nevíme, že jsme neustále ve stresu. Vše probíhá automaticky na základě vzpomínek uložených v našem podvědomí. Většinu těchto situací si vědomě ani nepamatujeme, ale v podvědomí existují – všechny do jedné.

Určitá situace v přítomnosti může aktivovat vzpomínku rezonující strachem – začneme se bát, ačkoli k tomu objektivně není důvod. To, čeho se bojíme, se ještě nestalo – a velmi pravděpodobně se nikdy nestane. Je to pouze mentální projekce založená na minulosti. Mozek nerozlišuje mezi skutečností a fikcí – následuje mysl. Tělo tedy na základě chemických pokynů mozku reaguje stresovou odpovědí. Mentální stres sice není tak intenzivní jako ten při skutečné hrozbě života, ale protože takových strachů zažíváme mnoho a často, stává se součástí našeho běžného života. Fyziologickým normálem.

Výsledkem tohoto méně intenzivního, ale chronického stresu je částečně utlumený imunitní systém. Buňky nejsou zcela uzavřené, ale fungují v omezeném režimu. Dlouhodobé narušení chemické rovnováhy pak vytváří v těle toxické prostředí, které může vést až ke vzniku nemoci. Ta se následně projeví tam, kde je naše tělo nejslabší. Závěr zní: tento typ stresu je naším problémem a vede k onemocněním. Cesta ke zdraví vede přes deprogramování strachů uložených v podvědomí, aby se stresová reakce nespouštěla tam, kde není život skutečně ohrožen.

Proč je to důležité i z hlediska účinků tygřího ořechu a všech ostatních superpotravin? Stres ovlivňuje celou biologii těla, a tím i to, jak tělo dokáže využít všechny prospěšné látky z potravy. Různé formy stresu utlumují imunitní systém a uzavírají buňky. Kód stresu v DNA slouží k záchraně života. Pokud však trvá příliš dlouho, vzniká toxické prostředí, ve kterém buňky přestávají fungovat zdravě – začínají degenerovat, nebo se mohou obrátit proti tělu. To je případ rakoviny nebo autoimunitních onemocnění. Ve všech ostatních případech, kdy náš život není reálně ohrožen, nemá mít strach místo v našem životě, protože právě on je spouštěčem tělesné stresové reakce – a důvodem, proč jsou všechny nemoci psychosomatické. Jejich příčina je v mysli, která projektuje strach do situací, kde nejde o přežití.

Trávení:

„Přibližně 70 % imunitního systému sídlí ve střevech. Bakterie učí imunitní systém reagovat na škodlivé organismy, které by mohly ohrozit zdraví.“
Hack Your Health: The Secrets of Your Gut

„Mikroby jsou skvělé. Tělu hodně pomáhají. Ale pořád to jsou mikroby. Potřebujeme si nastavit přátelskou hranici, kterou tvoří hlen. Hlen je ideální, protože je částečně propustný – dovolí průchod živinám a dalším látkám, ale mikroby nepustí dál. Pokud přestaneme jíst vlákninu, střevní mikroby se ale pořád musí něčím živit. Začnou proto pojídat hlen jako náhradní zdroj potravy. A hlen se postupně ztenčuje. Vaše bakterie se pak dostanou do částí těla, kam vůbec nemají. Když je zaznamenají místní imunitní buňky, přejdou do obrany. Může to vyvolat válku zánětů a změnit mikrobiální složení ve střevech. To může vést k různým onemocněním, jako jsou střevní záněty nebo některé formy syndromu dráždivého tračníku.“
Hack Your Health: The Secrets of Your Gut

Spolu s jídlem se do trávicího traktu dostávají různé viry, bakterie… Některé prospěšné, jiné méně. Úkolem imunitního systému je okamžitě reagovat na škodlivé mikroorganismy. Zdraví střev je klíčové pro zdraví celého těla, protože ve střevech vzniká trávením potrava – výživa pro buňky, která se následně vstřebává do krve. Skrze krev se pak výživa dostává až k buňkám. Kvalita střevního zdraví je tedy přímo spojená s kvalitou výživy, kterou buňky přijímají. Proto žije ve střevech přibližně 70 % imunitního systému, aby se do krevního oběhu nedostalo nic, co tam nepatří.

Problém však je, že stres vypíná nebo omezuje funkci imunitního systému. Ten pak není schopen efektivně reagovat na škodlivé mikroby, což vede k zánětlivým procesům.

Pokud zároveň nemáme povědomí o střevním mikrobiomu a nekonzumujeme dostatek vlákniny, mikrobiom nemá výživu – a tak začne pojídat nás, respektive hlen, který brání průniku mikrobů do krve. Když jsme ve stresu, náš imunitní systém nefunguje dostatečně a zároveň je mikrobiom hladový, projeví se to velmi rychle v podobě zánětů – ať už ve střevech nebo v krvi. Bakterie se dostávají tam, kam nemají, a imunitní systém s nimi v omezeném režimu nezvládne bojovat. Tyto záněty se pak krví dostávají k buňkám a ovlivňují jak zdraví jednotlivých buněk, tak zdraví celého organismu.

Přenos výživy a její příjem buňkami:

K fyziologickému stresu patří nejen omezená funkce imunity, ale i částečně uzavřený režim buněk, což ovlivňuje jejich schopnost přijímat živiny. Pokud se tělo nachází ve stresovém režimu – což je u většiny lidí běžné – ale zároveň pravidelně krmíme mikrobiom zdravou stravou plnou vlákniny a kvalitních sacharidů, podporujeme správné trávení i čistotu střev. V takovém prostředí dokáže i oslabený imunitní systém ještě plnit své funkce, protože mikrobiom je spokojený a nezatěžuje ho dalšími problémy. Výsledkem je vyšší kvalita i množství výživy pro buňky a lepší vstřebávání živin do krve.

Aby však buňky tuto kvalitní výživu opravdu dokázaly přijmout, nesmí být v částečně uzavřeném režimu, který způsobuje právě fyziologický stres. Jinými slovy: i když je krev plná kvalitních živin, buňky je nemusí všechny přijmout. Pokud tento stav „buněčné podvýživy“ trvá delší dobu, odrazí se to nejen na zdraví buněk, ale i na energii, kterou tělo potřebuje pro každodenní fungování.

Fyziologický stres tak úzce souvisí také s nedostatkem energie na buněčné úrovni, což dnes známe jako syndrom vyhoření nebo únavový syndrom.